Plumlov&Ptení Vícov&Ptení

Starší a mladší žáci TJ Sokol Plumlov & FC Ptení

                Ve dnech 18.8.2020 – 21.8.2020 se konal již čtvrtý fotbalový camp plumlovských a ptenských žáků. Tentokrát se jej zúčastnilo celkem 20 hráčů.

                Odjezd byl naplánovaný na úterý 18.srpna 2020 hned v 7 hodin ráno. Do Loučné nad Desnou jsme se dopravovali vlakem. Samozřejmě batohy nám vezla dodávka ZŠ a Mš Ptení, bez které by se neobešel Petr Aligátor Kučera, který si na fotbalové soustředění pro jistotu nezabalil kopačky. Hned po příjezdu na místo jsme se provizorně převlékli a vyšli jsme vstříc prvnímu tréninku. Hřiště bylo krásně připravené. Na druhé polovině hřiště trénovala přípravka Nových Sadů, tak jsme se nemohli nechat zahanbit. Jenže kolem 11 hodiny to začalo. Déšť. Déšť, který neustával. Nikdo z nás na hřišti neměl ani dlouhý rukáv, natož bundu. Všichni jsme byli promoklí jak slepice, ale trénink jsme zdárně dokončili.

                Na očekávaný oběd na uvítanou byl kuřecí řízek s bramborovou kaší. Ten snědli snad všichni. Pěkně nadláblí jsme se vydali na penzion zahájit celokempový turnaj ve fifě a také se připravit na odpolední program. Majitel penzionu nám zarezervoval sportovní halu ve Velkých Losinách, kde jsme odběhali druhou tréninkovou jednotku. Někteří, které nebudu jmenovat (Janko, Honzík, Matěj), využili i dětského hřiště pro své vyblbnutí. Po přesunu zpět jsme vyrazili na večeři. Večerní program obstaraly zápasy ve fifě.

                Ranní budíček nikoho nemile nepřekvapil a celý rozespalí jsme vstávali do druhého dne, který nám opět nabídl deštivé dopoledne. I přesto jsme vyrazili na trénink na travnatou plochu, kde jsme si dali opravdu dvouhodinový fyzický trénink. Peter Kolečko Linney šel na rekord. Jeho třicátépáté kolečko zastavily až promoklé trenky. Odpoledne se pro nás počasí umoudřilo a to znamenalo jediné. Turnaj pokojů. Tento turnaj byl složen ze dvou částí. V první části se dvoukolově utkali spolunocležníci ve fotbale a potom v náhozu v bowlingu. Jeden pokoj benjamínků byl rozdělen do ostatních týmů.

                V turnaji dominoval pokoj číslo 5, který reprezentoval Janko, Matěj, Michal a Nikča. Ti uhráli v nezkorumpovaných zápasech plných 17 bodů a večer vynikly i v bowlingu. Získali tedy první místo. Na druhou příčku se vyšplhal pokoj číslo 3, který měl v týmu protřelé loupáky Lukyna, Daniela, Petera a wrestlera Šimona. Na bronz si šáhl pokoj číslo 1 ve složení Pan Roman, Ali, Vojta, Kozel a Martin. Brambory posbírali najeťáci ze dvojky ve složení Ondra, Tomáš, Adam a Slávek. Na poslední příčku spadl pokoj číslo čtyři i zásluhou bowlingového výkonu Zdendy Krtka Vaňka, kterému pomáhali Jirka, Honzík, Matyáš a malej Vojtík. Večer jsme si ještě čutli nohejbal a šli na kutě.

                Třetí den provázela mírná únava, která se ukázala i na dopoledním tréninku. Nechuť některých dokázala to, že do aquaparku se nakonec nešlo. Šla se ale naopak túra do blízkých Koutů nad Desnou. Cestou byla samozřejmě ochutnávka ovoce, což některé z nás nechávalo na chvostu naší výpravy. Že Matěji? V koutech jsme se občerstvili a někteří chtěli jet zpátky v pohodlí vlakové soupravy. My jsme řekli ne. A šli jsme pěšky rovnou na večeři. Večer jsme pinkli tenis a odehráli výše uvedený bowling. V tomto sportu Zdenda moc nevynikal, ale vše si vynahradil při večerním finále ve fifě, kdy porazil Matyáše 3:1 a mohl se radovat ze zaslouženého titulu.

                Čtvrtý den ráno jsme se sbalili, vyklidili pokoje, někteří se ani nepřihlásili o svoje věci. Asi mají doma nadbytek. Kolem deváté hodiny jsme se ve skupince 17 účastníků vydali na pěšky na cestu do Velkých Losin, kde nás čekal oběd (slíbená pizza) a vlak. Ondra nás po celou cestu vedl správným směrem. Vraceli jsme se jen třikrát. Celkem jsme ušli asi 11 km, což byl v takovém vedru slušný výkon. Šli jsme sice místy bahnem, loukou, polem, ale cíl jsme trefili. Po úžasné pizze, kdy jeden z nejmenších snědl jednu celou a půlku (Matěj), jsme vyrazili na nádraží, kde proběhlo předání cen a pohárů. Cesta vlakem už byla docela úmorná. Nejen že ve vlaku bylo asi čtyřicet stupňů, ale ten pískot se nedal.

                Tak tedy skončilo naše společné čtvrté soustředění, které se neslo v duchu několika hlášek. Mezi ty, které jsem si moc dobře zapamatoval, a které jsem slyšel mluvit v noci od Janka, patří: „Totální velikonoční hody“. Asi to nebyl přelud, jelikož ve stejný čas v noci se Matěj Mikuš rozcvičoval J.

                Tímto opět děkuji všem za nevšední zážitky, které nás budou provázet i nadále, i když třeba plácaná měla na programu jen pár kol J. Ale někdo si na svém těle přivezl různá viditelná (Janko, Ondra, Maťa, Tom) i neviditelná (Honzík) znamení a ani já nejsem výjimkou.

Obrázky k článku

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek